Chile moderní země? Jen odsud posud...
Papežská katolická univerzita v Santiagu de Chile (PUC) je podle většiny srovnání nejlepší latinskoamerickou vzdělávací institucí, podle QS o nějakých 70 příček lepší než Karlovka. Roční školné vyjde od čtvrt miliónu do půl miliónu Kč, podle oboru. Studovali na ní prakticky všichni, kdo v Chile něco znamenají - prezidenti, ministři, arcibiskupové, nejbohatší podnikatelé aj. (pokud nestudovali v USA). Soukromá univerzita se dnes ohání „sociálním posláním“ a hesly typu „už přes století ve službách vlasti“. Nicméně roku 1888 ji Vatikán založil, ve své křesťanské lásce, na žádost nejbohatší chilské elity, aby její děti mohly studovat „mezi svými“ a ne spolu s lůzou na veřejné Universidad de Chile (dodnes druhé nejlepší v zemi). Katolická univerzita se od té doby změnila, díky stipendiím a státním půjčkám se na ni dnes může dostat i chudší Chilan, pokud je velmi dobrý. Škola se prohlašuje za pluralitní a otevřenou všem. Ovšem charakter instituce zůstal: všichni studenti od ekonomie po geologii mají povinný úvod do katechizmu a teologie, na právnické fakultě se dodnes před hodinou modlí. Univerzita vřele podpořila Pinochetovu vojenskou diktaturu a ekonomická fakulta je dodnes tvrdě konzervativní a neoliberální. „Dávat lidem peníze za sezení doma? - jen se nad tím zamyslete, opravdu, zamyslete,“ vybízel nás profesor při rozboru dávek v nezaměstnanosti. Rektorem univerzity je od roku 2010 Ignacio Sánchez Díaz, ultrakatolický lékař a otec sedmi dětí.
Nedávno byl ze svých funkcí odvolán oblíbený profesor teologie, jezuita Jorge Costadoat. A to rozhodnutím J. E. chilského kardinála Ricarda Ezzatiho, dosud nejvyšší autority univerzity. „Jeho výuka se odchyluje od takové...nutné pro charakter univerzity jako katolické a papežské,“ oznámil monsignor Ezzati. Mimo jiné ten stejný, který si loni stěžoval ve Vatikánu na tři chilské faráře, kteří příliš pracovali s chudými a příliš kritizovali nerovnost, segregační školství a elitářskou chilskou církev. „Dělničtí kněží“, jak je překřtila chilská levice (jednomu je 97 let), se podle Ezzatiho stavěli proti „zaběhnutému božímu řádu“. Případ ale není první na prestižní univerzitě, kde oficiálně vládne naprostá akademická volnost a svoboda projevu. Podobně dopadl před pár lety jeden učitel stavebního inženýrství a učitelka sociální práce. Debata se znovu vrátila s případem profesora sociologie a teologie Patricia Mirandy, který na PUC vyučoval 22 let. Profesor přednáškám dával „mezidisciplinární a kritický charakter“, za což ho sice milovali studenti, ale zadělal si na problémy. Po návratu ze studijní cesty jej propustili „z důvodů na straně zaměstnavatele“. Miranda ale na univerzitu podal žalobu. A poprvé se stalo, že jej široce podpořili studenti i část vyučujících, dosud podle novin i mých známých pracujících v „kultuře strachu z cenzury“.
V únoru se mezitím škola opět stala středem pozornosti, kdy rektor Sánchez prohlásil, že na Katolické klinice se nebudou provádět žádné potraty, čerstvě legalizované chilským parlamentem. Katolická klinika v Santiagu je jednou z nejlepších nemocnic v zemi, kde za hospitalizaci zaplatíte od desítek tisíc po milióny Kč, podle druhu zákroku. S klinikou navíc nemá rektor univerzity nic společného, tudíž byly jeho projevy v tisku kritizované i jako formálně zcela vedle. Před dvěma lety i Česko oblétla zpráva, jak konzervativní prezident Pinera poblahopřál jedenáctileté dívce znásilněné otčímem ke „zralému rozhodnutí“ dítě si ponechat. Nic jiného jí ani nezbývalo - potraty byly až do letoška v Chile za jakýchkoli podmínek přísně zakázané. Jasně že bohatí, kteří zákaz potratů fanaticky hájili, jednoduše zaletěli s neopatrnou dcerkou na zákrok jinam. Takže jediní, kterým zákaz komplikoval život, byli chudí, kteří na cestu a zákrok neměli.
S chilskými obchodními partnery, pokud je dobře neznáte, ať vás nenapadne mluvit o náboženství, potratech, školství, zdravotnictví zdarma, apod. Lidi, se kterými budete jednat, pocházejí z drahých soukromých škol většinou řízených náboženskými řády, takže společné stanovisko budete hledat těžko. Naopak se pochlubte dovolenou v USA, dítkem studujícím v zahraničí a blonďatou rodinou na fotkách - za to jsou v Chile body. Bohužel Chilani se narozdíl od nás o náboženství a politice strašně rádi baví - takže pozor, co odpovíte. Nikdy nezapomenu zhrozené pohledy, jaké na mě někteří bohatí studenti vrhali po informaci, že jsem pro potrat a že co řekne církev, v Česku nikoho nezajímá. Faráři si ale zachovávají obrovský vliv i mezi chudšími, pro které snobská chilská církev nikdy nic neudělala (i církevní hodnostáři tu pocházejí z baskické aristokracie a úzké elity, jen rodina Errázuriz dala Chile 4 arcibiskupy). V údolí Limarí, kde jsem měsíc žil, mnoho venkovanů po generace odkazuje část svého majetku nebo i celé své dědictví církvi. Diecéze skoupily kdysi obecní hřbitovy a dnes si účtují 50 000-100 000 Kč za výklenek (v Chile se nepohřbívá do země, ale do „šuplíků“ v pomnících). Hlavní starostí všech dědů tak je, za co si výklenek pořídí, protože jinak je šoupnou na obecní útraty do společného hrobu. Mladší cynicky dodávají, že „v Chile i umřít je drahé“. Někteří už na výklenek pomalu šetří, aby je to nezaskočilo... Jediná městská střední třída už faráře moc neřeší, ale je zase živnou půdou (často není moc vzdělaná) pro všelijaké evangelické sekty, které v Chile rostou jako houby po dešti. A to jsou takoví vymývači mozků (měl jsem tu čest je poznat), že proti nim i naši jehovisté jsou jen slabý odvar.
Sever Chile před dvěma týdny zasáhly ničivé povodně. V suchých andských údolích regionu Atacama deset hodin na sever od Santiaga čekali na pořádný déšť léta. Zemědělská produkce klesla místy o víc než polovinu. Tak dlouho se místní babičky modlily ke svatému Isidoru Oráči o víc vody, až to patron deště přehnal. Idylické údolí Huasco známé kvalitní kořalkou pisco je zavaleno bahnem a zasahuje v něm armáda, stejně jako v hlavním městě kraje, důlním středisku Copiapó. Kritici upozorňují na příliš intenzivní zemědělství a odvádění toků řek kvůli zavlažování. Mění se tím velmi křehké klima andských údolí, závislých na vláze a odpařování jedné či dvou malých řek, v létě spíš potoků. Prezidentka Bacheletová okamžitě zrušila svůj program a vydala se do postižených míst.
Lukáš Trzaskalik
Macri prezidentem, Argentina si zvolila novou cestu
Mauricio Macri se středopravou stranou Cambiemos (Změňme) byl zvolen prezidentem Argentiny. Odchodem Cristiny končí 12 populistických let vlády Kirchnerů.
Lukáš Trzaskalik
Guatemala; sranda musí být, i kdyby se venku střílelo
V prezidentských volbách v největší středoamerické zemi zvítězil tuto neděli bývalý komik Jimmy Morales. Na první pohled beznadějná Guatemala však letos příjemně překvapila.
Lukáš Trzaskalik
Argentina; rozvoj k zaostalosti (část druhá)
Po téměř pěti měsících života tady přináším nástin, jak to vypadá ve druhé největší ekonomice Jižní Ameriky, „evropské“ Argentině. Pokračování předchozího článku
Lukáš Trzaskalik
Argentina; rozvoj k zaostalosti (část první)
Po necelých pěti měsících života tady přináším nástin, jak to vypadá ve druhé největší ekonomice Jižní Ameriky, „evropské“ Argentině
Lukáš Trzaskalik
Německé válečné reparace; jen další řecký výkřik do tmy?
V českých médiích je řecký požadavek válečných reparací podáván jako další přiblblý nápad Athén, jak z někoho drze vytáhnout peníze. Válečné reparace Německa jsou možná naopak první smysluplný návrh, se kterým populistická Syriza zatím přišla.
Lukáš Trzaskalik
Argentina a Falklandy; jaká je Buenos Aires pro Londýn hrozba?
Před pár dny Velká Británie oznámila navýšení vojenského rozpočtu pro své zámořské území. Argentinská vláda vyjádřila rozhořčení a už po iksté obvinila Londýn před OSN z kolonializmu.
Lukáš Trzaskalik
Chile; realita za fasádou skvělých čísel
Chilani si užívají léta v plném proudu, dokonce i od svých oblíbených demonstrací a pochodů si dávají o prázdninách pauzu. Vláda mezitím schválila velmi diskutovanou vzdělávací reformu a opoziční poslance zachvátil skandál s financováním kampaní. Na základě svého třetího pobytu v zemi přináším hlubší náhled do života Chilanů
Lukáš Trzaskalik
Venezuela; jak dlouho ještě?
Venezuelský „socializmus 21. století“ je na tom nejhůř od smrti svého zakladatele Huga Cháveze. Země se potácí v nejvyšší inflaci na světě, katastrofální kriminalitě, obludné korupci a kolapsu domácí výroby. Propad cen ropy zemi s nějvětšími zásobami na světě zřejmě letos dorazí.
Lukáš Trzaskalik
Mauritánie; středověký skanzen na Sahaře
V zemi, kde bylo otroctví zrušeno v roce 1981, žije dál možná až pětina obyvatel jako otroci. Jeden člověk tu byl minulý týden odsouzen k trestu smrti za „lehkovážné řeči“ o islámu
Lukáš Trzaskalik
Panama; latinskoamerická Dubaj?
Vedle Brazílie, Bolívie a Uruguaye letos volila i Panama a Kolumbie. Pro jiné povinnosti se k nim dostávám až teď.
Lukáš Trzaskalik
Uruguay; latinskoamerické Švýcarsko?
Po Brazílii a Bolívii zamířili v neděli k urnám i Uruguayci. A soudě podle výsledků, jsou se svou zemí překvapivě spokojeni
Lukáš Trzaskalik
Brazílie; vděčnost chudých ještě stačila, tentokrát...
Roussefová je nadále prezidentkou. S rekordně těsným výsledkem, zvítězila ani ne o 3 %.
Lukáš Trzaskalik
Bolívie; co čekat dál?
V nedělních prezidentských volbách získal Evo Morales svůj třetí mandát
Lukáš Trzaskalik
Bolívie; kde Evo nikdy nespí
Týden po Brazílii míří k volbám kontroverzní Bolívie. A že jsem tam o prázdninách měsíc žil a křížem krážem ji projel, podělím se o své názory a dojmy
Lukáš Trzaskalik
Brazílie před volbami; jak letecká havárie dokáže zamíchat kartami
Dvousetmiliónová Brazílie, první ekonomika a největší země Latinské Ameriky, míří 5. října k prezidentským volbám. A letecké neštěstí na poslední chvíli pozměnilo kandidáty i předpokládaný výsledek
Lukáš Trzaskalik
Postřehy z Chile po půl roce
Země pod Andami momentálně řeší jednu jedinou věc - El Mundial
Lukáš Trzaskalik
Kolumbijské FARC slaví výročí, možná poslední
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie nedávno oslavily padesátiny. Za půlstoletí své činnosti, celou čtvrtinu existence kolumbijského státu, mají na svědomí 200 000 mrtvých a 5-6 miliónů uprchlíků. Z původně levicové hrstky idealistů s asi skutečným zájmem o spravedlivější společnost se proměnily v bandu vrahů a únosců a jedny z největších narkotrafikantů na světě. Poslední dva roky jsou stálicí kolumbijské politiky stejně jako nedávných prezidentských voleb
Lukáš Trzaskalik
Alžírsko; čím dál stejně
Minulý týden proběhly v Alžírsku prezidentské volby, bohužel beze zmínky ze strany našich novinářů. Proto se rozlehlé zemi v sousedství Evropy věnuji v následujícím článku
Lukáš Trzaskalik
Salvádor; boj v zemi Spasitele
V prezidentských volbách před týdnem zvítězila bývalá gerila FMLN. Čeká ji boj s chudobou, nerovností a zločinností v jedné z nejnásilnějších zemí na světě
Lukáš Trzaskalik
Venezuela; bod zlomu?
Poslední měsíc se Venezuela nachází na pokraji občanské války, s rozvrácenou ekonomikou, nejvyšší inflací na světě a možná stejně tak rozdělenou společností
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 840x
Zaměřuji se na ekonomiku, politiku, dějiny a nerovnost v rozvojových zemích, v prvé řadě Latinské Americe. Svými články chci přispět k lepšímu povědomí Čechů o tomto překrásném regionu, neboť naše média jej opomíjí.
Zamilován do Latinské Ameriky a jedné Chilanky, podnikl jsem několik cest do Chile, Argentiny a Uruguaye, projel křížem krážem Bolívii, prošel Velikonoční ostrov a navštívil Peru a Dominikánskou republiku.