Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uruguay; latinskoamerické Švýcarsko?

1. 12. 2014 16:27:59
Po Brazílii a Bolívii zamířili v neděli k urnám i Uruguayci. A soudě podle výsledků, jsou se svou zemí překvapivě spokojeni

Tři a půl miliónová Uruguay jakoby do Latinské Ameriky ani nepatřila. Většina obyvatel jsou přesídlení Evropané a Arabové, na ulici nepoznáte, že nejste na starém kontinentu. Skoro polovina Uruguayců jsou ateisté. Do minulého století Uruguay vstoupila jako fungující a na svou dobu demokratický stát. Již před sto lety se stala plně sekulární, čímž předběhla většinu Evropy a světa. Byla vždy bezpečná, většina Uruguayců se učila ve veřejných školách a chodila do veřejných nemocnic, tak jako jsme zvyklí v Evropě. Do 30. let byla jednou z nejbohatších zemí na světě. Vždy byla mezi státy nejrovnějšími a s největší sociální mobilitou v Latinské Americe. Dokonce i obligátní vojenská junta 70. a 80. let byla „v zemi, kde se každý zná“, humánnější, a spokojila se s „jen“ asi 200 oběťmi. Od roku 1985 Republika východně od řeky Uruguay, jak se oficiálně jmenuje, opět dělá čest své přezdívce „latinskoamerické Švýcarsko“. V roce 2013 ji The Economist ocenil jako Zemi roku.

abc

V nedělním druhém kole prezidentských voleb zvítězil s téměř 54 % Tabaré Vázquez ze středolevé vládnoucí koalice Široká fronta (Frente Amplio). Poraženým se stal mladý Luis Lacalle Pou z pravicové Národní strany (Partido Nacional). 74-letý Vázquez, původní profesí onkolog a v mládí fotbalový předák, vládl Uruguayi už jednou v letech 2005-2010. Z úřadu odešel s rekordní 70% popularitou, aby mandát předal neméně populárnímu José Mujicovi. Právě bývalý bojovník levicové gerily podle mnohých „dostal Uruguay na mapu“. Proslul svým skromným životním stylem ve světě a nejvíc v Latinské Americe, typické arogancí, přepychem a korupcí vládnoucích elit. Bydlí na statku za Montevideem pod plechovou střechou, odkud jezdí do prezidentského paláce ve starém VW brouk, a devět desetin platu dává na charitu. Stal se novým guru pro všechny kritiky konzumu a kapitalizmu. Když od něj chtěli brouka za spoustu peněz koupit, odmítl, že je to prý dárek.

Uruguay však pod jeho vládou zůstala tržně orientovanou ekonomikou, a to ekonomikou velmi úspěšnou. Za Vázqueze i Mujicy rostla laplatská země, kde žije čtyřikrát víc krav než lidí, 6 % ročně, tažená příznivými cenami i poptávkou po hovězím, sóji, rybách, mléčných výrobcích a potravinách obecně. Hospodářství doplňuje papírenský průmysl, výroba léků a běžné služby. Letos má růst o 3,5 %, dvakrát rychleji než zbytek kontinentu. Investice konstantně rostou a nezaměstnanost je lehce nad 6 %, minimální mzda je stejná jako v Česku. Uruguay nemá žádné suroviny, proto sází na větrnou a vodní energii. Přesto je po Chile a Argentině třetí nejvyspělejší latinskoamerickou zemí, v chudobě žije Uruguayců dokonce nejméně na kontinentu. V Evropě by byla nerovným státem, v Latinské Americe je však zdaleka nejrovnější, bohatství je v Uruguayi rozděleno rovnoměrněji než v USA, Rusku nebo Tunisku (podle Světové Banky). Hezkou ilustrací je mladý protikandidát Lacalle Pou, který jako syn exprezidenta chodil do soukromých škol a žije v oplocené bohaté čtvrti. V celé Latinské Americe je to u politiků zcela normální, ba otázka života a zdraví. Uruguayci tím však pohrdají jako elitářstvím a snobizmem. Jak Mujica tak pragmatičtější Vázquez si získali Uruguayce stabilitou, moderními názory a sociálními programy zaměřenými na chudé. Vázquezův Plan Ceibal pomohl každému uruguayskému dítěti k laptopu, v roce 2006 Uruguay kompletně zakázala kouření na veřejnosti (kdy se k tomu dostaneme my?). Loni zákonodárci povolili manželství gayům.

LulaMujica.JPG

Uruguay není dokonalá. Dva hlavní problémy země - stejně jako letošních voleb - jsou: školství a bezpečnost. Veřejné školy byly v Uruguayi vždy dobré na všech třech úrovních, ale poslední léta v mezinárodních srovnáních země propadá, stejně jako její konkurenceschopnost. Nikdo neví, kdy a v čem problém začal, vláda dává na vzdělání stejné prostředky jako vyspělé země. Mujica s problémem nic moc neudělal. Pokud Vázquez zhoršování kvality nezastaví, hrozí Uruguayi typická latinskoamerická realita soukromého vzdělání pro bohaté plus střední třídu (pro kterou je obrovským břemenem) a stále mizernější veřejné školy pro chudé. Ještě vážnější problém je bezpečnost. Uruguay vždy byla bezpečná stejně jako Evropa a dodnes je nejbezpečnější zemí v Latinské Americe. Ale za poslední roky se situace rapidně zhoršila, počet přepadení narostl pětkrát, vražd je skoro dvojnásobek. Uruguayce zvyklé se kriminality nebát to silně rozčiluje. Policie se (jako v jediné jihoamerické zemi spolu s Chile) stále těší důvěře a občané zločiny hlásí. Mujica pořádkové síly částečně zreformoval a zlegalizoval marihuanu, aby vzal vítr z plachet gangům, které už stačily zamořit sousední a kdysi bezpečnou Argentinu. Nepříjemná je i 8% inflace, která ale ve světle sousední Argentiny (40%) nechává Uruguayce klidnými. Uruguay by taky měla zapracovat na podnikatelském prostředí. Přestože je tu korupce nižší než v Rakousku (a o 40 příček lepší než v Česku, podle Transparency International), celkově Uruguay zaostává (ikdyž je pořád lepší než Srbsko).

Uruguay má nadstandardní vztahy s Argentinou. Někteří Argentinci dokonce škodolibě mluví jen o „další argentinské provincii“. To kdysi Uruguay opravdu byla, než ji obsadil brazilský císař. Buenos Aires se ve strachu na své „Východobřežany“ vykašlalo a Uruguayci se museli osvobodit sami. Vytvořili si pak samostatný stát, zůstal jim jen typický laplatský přízvuk, kvůli kterému si je každý plete s Argentinci. Aktuálně vztahy „přes řeku“ kazí spor o jednu výrobnu celulózy, kde dokonce zprostředkování nabídl španělský král. A pak Mujicovo typicky bodré vyjádření na adresu prezidentky Fernándezové a jejího manžela a předchůdce Kirchnera, že „ta baba je horší než ten slepánek předtím“ (nebožtík Kirchner měl skleněné oko). Někdo ho při tom ale nahrál... Uruguay má výborné vztahy s Brazílií, na kterých hojně zapracoval brazilský prezident Lula da Silva. Uruguay je členem Mercosuru, který řídí právě Brazílie, ale kvůli sporům s Argentinou se uskupení už roky nikam nehýbe. Uruguay jako progresivní a otevřená země se tím cítí trochu vázaná, vítala by volný obchod s EU (o kterém jednat nemůže, Mercosur o všem rozhoduje jako blok). Montevideo má korektní vztahy s Washingtonem, ikdyž tomu se nelíbí jakýkoli náznak legalizace drog. Skoro každý Uruguayec má pak rodinné vazby na Itálii, Španělsko, Německo, Libanon a řadu dalších zemí.

Jak s oblibou říkají ostatní Latinoameričané, „Uruguay se má fajn, nemá žádné problémy“. Není to tak úplně pravda. Ale tím, že podpořili své dosavadní politiky, Uruguayci ukázali, že i latinskoameričtí politici dokáží být čestní, schopní a jejich země prosperující.

Uruguayská armáda používá české transportéry dodané v 90. letech, kdysi byla vyzbrojena i československými puškami a kulomety. V 70. letech se v Uruguayi montovaly československé Babetty. Čechoslováci v zemi postavili hydroelektrárny, cementárny, větrné mlýny a cukrovar. Přestože je Uruguay malý trh, např. traktory, auta, ložiska, nemocniční zařízení nebo pivo tu mají určitě naději. Plus zmíněné zbrojní a stavební firmy. Vzhledem ke své poloze je Uruguay po moři snadno dostupná.

První snímek: Tabaré Vázquez ze středolevé Široké fronty slaví vítězství nas pravicovým kandidátem Luisem Lacalle Pouem.

Druhý snímek: Prezident José Mujica (vpravo) se svým brazilským protějškem Lulou da Silvou.

Autor: Lukáš Trzaskalik | pondělí 1.12.2014 16:27 | karma článku: 28.31 | přečteno: 3141x

Další články blogera

Lukáš Trzaskalik

Macri prezidentem, Argentina si zvolila novou cestu

Mauricio Macri se středopravou stranou Cambiemos (Změňme) byl zvolen prezidentem Argentiny. Odchodem Cristiny končí 12 populistických let vlády Kirchnerů.

24.11.2015 v 22:34 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 302 | Diskuse

Lukáš Trzaskalik

Guatemala; sranda musí být, i kdyby se venku střílelo

V prezidentských volbách v největší středoamerické zemi zvítězil tuto neděli bývalý komik Jimmy Morales. Na první pohled beznadějná Guatemala však letos příjemně překvapila.

31.10.2015 v 20:50 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 266 | Diskuse

Lukáš Trzaskalik

Argentina; rozvoj k zaostalosti (část druhá)

Po téměř pěti měsících života tady přináším nástin, jak to vypadá ve druhé největší ekonomice Jižní Ameriky, „evropské“ Argentině. Pokračování předchozího článku

27.7.2015 v 0:01 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 791 | Diskuse

Lukáš Trzaskalik

Argentina; rozvoj k zaostalosti (část první)

Po necelých pěti měsících života tady přináším nástin, jak to vypadá ve druhé největší ekonomice Jižní Ameriky, „evropské“ Argentině

22.7.2015 v 0:36 | Karma článku: 32.90 | Přečteno: 2688 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vlastimil Dorotík

Je to stále ta stejná ODS jako před léty, žádná změna.

U ODS žádná podstatná změna nenastala, ta se jen dnes nachází v jiné pozici, jiné roli, ale její podstata a nátura zůstává stále stejná.

24.11.2017 v 18:22 | Karma článku: 23.64 | Přečteno: 432 | Diskuse

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 13.53 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 31.43 | Přečteno: 1089 | Diskuse

Roman Máca

Reakce na rozhovory s nominantem do čela bezpečnostního výboru Radkem Kotenem (SPD)

Pan poslanec Radek Koten (SPD) je podle mého názoru vysoce nekompetentní nedůvěryhodná nepravdy hovořící osoba a současně je i bezpečnostním rizikem. V článku předkládám argumenty vedoucí k tomuto závěru.

24.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 29.14 | Přečteno: 2186 | Diskuse

Jan Bartoň

ANO to dalo Fialovi „sežrat“

Nezvolení Petra Fialy do místopředsednické funkce není jenom demonstrace síly. Je to ocenění „konstruktivní role“, kterou ODS při sestavování orgánů sněmovny předvedla v Kalouskově bloku.

24.11.2017 v 13:43 | Karma článku: 38.00 | Přečteno: 1891 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 786

Po semestru na Univerzitě v Buenos Aires, aktuálně v posledním ročníku VŠE v Praze. Zimní semestr 2013 jsem strávil na Katolické univerzitě v Santiagu de Chile.

Zaměřuji se na ekonomiku, politiku, dějiny a nerovnost v rozvojových zemích, v prvé řadě Latinské Americe. Svými články chci přispět k lepšímu povědomí Čechů o tomto překrásném regionu, neboť naše média jej opomíjí. 

Zamilován do Latinské Ameriky a jedné Chilanky, podnikl jsem několik cest do Chile, Argentiny a Uruguaye, projel křížem krážem Bolívii, prošel Velikonoční ostrov a navštívil Peru a Dominikánskou republiku.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.